|
| |
|
|
Kompetence vedoucích pedagogických pracovníků mateřských škol
Šarochová, Helena ; Urbanová, Eva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Danuše (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pozicí vedoucího pedagogického pracovníka mateřské školy. Teoretická část vymezuje vedoucí pracovníky mateřských škol, a to hlavně ředitele školy, jeho legislativní ukotvení a jeho pracovní náplň. Dále teoretická část definuje pojem kompetence a zabývá se kompetencemi ředitelů mateřských škol a jejich kompetenčními modely, které vycházejí z jejich pracovní náplně. Empirická část zkoumá formou kvantitativního výzkumu, zda jsou vedoucí pedagogičtí pracovníci vybaveni dostatečnými kompetencemi, které jsou nezbytné pro řízení mateřských škol. Výzkum byl realizován za pomoci dotazníkového šetření, které bylo zasláno ředitelům mateřských škol se sídlem ve Středočeském kraji. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké oblasti jednotlivých kompetencí považují ředitelé mateřských škol za nejdůležitější pro výkon jejich funkce. V empirické časti práce bylo zjištěno, že z oblasti manažerských kompetencí je pro ředitele nejdůležitější pro výkon jejich funkce ovládání manažerských kompetencí. Z lídrovských kompetencí je nejdůležitější oblastí řediteli mateřských škol považována schopnost sestavení a naplňování vize. U odborných kompetencí byla za nedůležitější oblast označena znalost právních předpisů. V rámci osobnostních kompetencí byla vybrána jako rozhodující oblast přijímání...
|
|
|
Profesní rozvoj personalistů ve vybrané organizaci
Sharifi, Simona ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Kolek, Jindřich (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na profesní rozvoj personalistů ve vybrané organizaci. Hlavním cílem je zjistit a popsat přístup personalistů ve vybrané organizaci k vlastnímu profesnímu rozvoji. Předložená práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou vymezeny oblasti a pojmy související se zkoumanou problematikou. První kapitola se zabývá oblastí personalistiky. Konkrétně se věnuje personalistům, jejich rolím, personálním činnostem, kompetencím a možnostem dalšího profesního vzdělávání. Druhá kapitola se zaměřuje na oblast vzdělávání a rozvoje zaměstnanců. Zabývá se podnikovým vzděláváním, systematickým vzděláváním, metodami vzdělávání a rozvoje a motivací a bariérami v dalším vzdělávání dospělých. Praktická část diplomové práce se věnuje popisu metodologie výzkumného šetření. Pro účely diplomové práce byla zvolena kvalitativní metoda a jako výzkumný design případová studie. Výzkumné šetření bylo realizováno za pomoci polostrukturovaných rozhovorů se šesti personalisty. Pozornost byla věnována pěti hlavním tématům: profesi personalisty, vzdělávání a rozvoji v rámci organizace, vzdělávání a rozvoji v rámci osobního volna, motivaci a bariérám profesního rozvoje. Výzkumné šetření ukázalo, že personalisté jsou velmi aktivní v oblasti svého vzdělávání a rozvoje, a to...
|
|
|
Výuka výchovy k občanství a základů společenských věd během pandemie covid-19
ŽIDOŇ, Zdeněk
Celý svět mezi lety 2020 a 2021 řešil koronavirovou pandemii, která měla velký dopad i na školství. Bezprecedentní množství žáků a studentů se ocitlo v distanční výuce, na kterou nebyli připraveni. Cílem této práce je zjistit, jaký vliv mělo distanční vzdělávání na výuku výchovy k občanství a základů společenských věd. V úvodu práce bude rozebrán koncept klíčových kompetencí a podrobena analýze bude i kvalita výuky občanské výchovy a základů společenských věd během klasické prezenční výuky. V další části práce bude detailně rozebrán průběh pandemie v České republice a její dopad na celou vzdělávací soustavu. V závěrečné části práce se autor bude snažit odpovědět na otázku, zda je možné plnohodnotně vyučovat tyto předměty během distanční výuky a bude zjišťovat zkušenosti z distanční výuky učitelů těchto předmětů v Českých Budějovicích.
|
|
| |
|
|
Task shifting v kompetencích všeobecných sester
Burešová, Magdalena ; Kotherová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jurásková, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce Task shifting v kompetencích všeobecných sester je zjistit, zda všeobecné sestry v České republice znají své zákonem stanovené kompetence a zda podporují jejich další navyšování. Dalším cílem je porovnat úroveň kompetencí sester v České republice a v Anglii. Výzkum práce odhaluje, že české všeobecné sestry se ve svých zákonných kompetencích neorientují. Podporují ale jejich další navyšování při zvýšení platu a právní ochrany. Po vzoru Anglie by mohly nově převzít předepisování léků a interpretaci EKG.
|
|
| |
|
|
Farmakoterapie v přednemocniční péči z pohledu zdravotnického záchranáře
VACEK, Daniel
Bakalářská práce na téma farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře, jednotlivými lékovými skupinami, které jsou užívány v přednemocniční neodkladné péči a jsou součástí vozidel zdravotnické záchranné služby. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti farmakoterapie u zdravotnických záchranářů. Druhým cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie bez indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Třetím cílem bylo zmapovat znalosti a postup zdravotnických záchranářů o možnostech podávání farmakoterapie na základě indikace lékaře zdravotnické záchranné služby. Bylo provedeno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se 14 zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje z oblastních středisek Prachatice, Strakonice, Tábor, Písek, Český Krumlov, České Budějovice a Jindřichův Hradec. Výsledky práce říkají, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek vědomostí v problematice farmakoterapie v přednemocniční neodkladné péči, ve které se orientují obstojně, a to jak v lékových skupinách, tak v indikacích a dávkování. Zdravotničtí záchranáři znají své kompetence, které však někdy vědomě překračují.
|
|
|
Městské volnočasové programy environmentální výchovy v USA
SOBOLOVÁ, Kristýna
Práce se zabývá programy environmentální výchovy ve městech a velkoměstech USA. V úvodní části popisuje ideu a východiska environmentální výchovy v České republice a Spojených státech amerických. Stručně popisuje environmentální výchovu ve formálním a neformálním vzdělávání. Charakterizuje městské prostředí a jeho determinanty ve vztahu k nabídce volnočasových programů. Ve druhé části se věnuje šesti vybraným programům, které se realizovaly v USA v letech 2011-2021. Tyto programy popisuje a uvádí jejich zhodnocení z pohledu účastníků i organizátorů. V závěrečné části se zabývá rozborem hodnocení programů a uvádí, který z nich spatřuje jako inspirativní příklad dobré praxe pro programy environmentální výchovy ve městech České republiky.
|
|
|
Hodnocení sociálních kompetencí policistů Hluboké nad Vltavou z pohledu klientů
JINDRA, Jaromír
Práce zkoumá výkon sociálních kompetencí příslušníky policie České republiky a hodnotí jej z pohledu klientů. Jednoznačnou náplní police je přitom práce s lidmi, kteří se často nacházejí v tíživé sociální situaci. Při jejím naplňování se setkají snad se všemi typy klientů zasažených komplexními problémy, jakými mohou být například domácí násilí, sociální vyloučení, užívání návykových látek, rodinná patologie, přičemž jednají s rodinami, jednotlivci, starými, nemocnými apod. V českém prostředí však nejsou sociální kompetence policistů nijak zkoumány, hodnoceny a upravovány. Vedení a organizace policie v tomto případě spoléhá pouze na osobní přístup pracovníka bez širšího průzkumu a řešení problematiky. Tato práce se snaží spojit zcela zřejmý vztah výkonu služby policie a sociální práce, přičemž nabízí porovnání s organizací a managementem této problematiky v zahraniční praxi. Cílem diplomové práce bylo zjištění míry spokojenosti s výkonem sociálních kompetencí u policistů Hluboké nad Vltavou z pohledu jejich klientů. K jeho dosažení byly stanoveny tři hypotézy, zkoumající spokojenost klientů se sociálními kompetencemi a spokojenosti s poskytovanými službami, dále tuto zkoumá z pohledu postavení klienta, v kterém s policií jedná, a nakonec v souvislostech s demografickými ukazateli. Z výsledků výzkumu byl potvrzen jasný vztah mezi mírou spokojenosti se sociálními kompetencemi a s poskytovanými službami. Naopak bylo vyvráceno, že by spokojenost značně ovlivňoval věk, dosažené vzdělání, pohlaví nebo postavení, v kterém klient s policií jedná. Předpokládaným přínosem pro praxi je interpretování toho, jak veřejnost skutečně vnímá sociální dovednosti policie. Výsledky mohou sloužit jako podklad pro rozvoj a úpravu těchto dovedností a k praktickému provázání sociální práce s výkonem služby pořádkové policie, zejména díky poznatkům zahraniční literatury a supervizí.
|
host ::
RSS.